Na rozpacích

15. září 2018 v 8:43 |  Téma týdne
Zodpovědnost.. Už to slovo samo o sobě je tak trochu složitý. Když si zadám definici na wikipedii, vyjede mi, že je to široký morální, právní a etický pojem. Jsem zmatená, zodpovídám já za něčí chování? Zodpovídám já za svoje chování? Já sama beru zodpovnědnost jako vlastnost, kterou alespoň v mém okolí, moc lidí nemá. Je to něco, dle mého názoru (nemusí se ztotožnit s tvojim pojednáváním a definováním slova zodpovědnost), co je část v nás, která pojednává o dospělosti naší osoby. Je to taková akce a reakce. Zodpovídám za své chování, kdykoliv, kdekoliv, za jakýkoliv situace. Omluva typu byla jsem špatně naladěná, byl jsem opilej, naštvala si mě aj, v tuhle chvíli jsou pro mě výmluvy.. Pokud se chovám jako vůl, v následujících chvílích to musim přijmout. Nikdo mě k takovýmu chování nenutil, JÁ jsem si vybral, že se budu chovat jako vůl. "Ale ty si mě naštvala, proto jsem se choval jako vůl." Dětská výmluva, hodit hlavně vinu na někoho jinýho. Přesně tenhle člověk je pro mě NEzodpovědnej.



Každej člověk dělá chyby, je to přirozený a hodně naivní by bylo, kdybych si myslela, že já jsem perfektní a žádný chyby nedělám. Zodpovědnost pro mě je, když se chovám jako vůl, přijde na lámání chleba, nenásleduje svalení viny na někoho jinýho, nýbrž přiznání svý chyby. To JE pro mě zodpovědnost. Já jako naprostej cholerik a nesnesitelně výbušná holka občas zareaguju jinak než bych měla, přehnaně. A není to tak dávno, kdy jsem se ještě handrkovala o to, že já za svojí reakci nemůžu. Ale můžu. Mohla jsem se dvakrát třikrát nadechnout, uklidnit se, zamyslet se nad problémem a teprve poté reagovat. Ve chvíli, kdy jsem si tohle uvědomila, že jsem zodpovědná za svoje chování jen já a nikdo jinej, jsem se stala dospělou a zodpovědnou osobou.

Nastává ale jiná otázka.. Zodpovídám já za chování někoho jinýho? Tohle je něco, nad čím přemýšlim dost často.. S prominutím opět zabrousim do svého bývalýho vztahu. P. to nesnáší a pokud nedej bože jednou najde tenhle blok, opět se omluvuju. Odpovídám za to, že se někdo choval jako vůl, protože mu na mě něco vadilo? Odpovídám za to, že mě podvedl, protože jsem s nim nespala tak často, jak on chtěl? Teď, když to píšu, uvědomuju si, že ne, nemůžu za to, že se to všechno stalo. Nebo můžu? Kdysi jsem si říkala, kdybych já kráva udělala tohle jinak,.. Bylo jeho rozhodnutí tohle všechno udělat, i když třeba já jsem byla podmětem k těmhle činům. Heh. Já zodpovídám pouze za to, že se mnou nebyl spokojenej, něco mu vadilo. Ale rozhodně nezodpovídám za to, jak se k tomu postavil. Každej jeden člověk zodpovídá jen a pouze za sebe. A tak to prostě je.

Myslím, že ve svym prvním článku do téma týdne jsem to shrnula dost všeobecně. Další podíl zodpovědnosti platit účty, chodit do práce, starat se o dítě, o psa, o nemohoucí rodiče, prarodiče. Každej asi vidí zodpovědnost jinak. Na závěr přidávám rozhovor s P. o tomhle tématu.

Ztracená: Můžu jednu hlubší otázku?
P: Ano
Z: Co je podle tebe zodpovědnost?
P: Co to je za otázku? Prostě být zodpovědný. Nechovat se jako dítě.


Tak to vidíte, chlap má vždycky jasnou a stručnou odpověď. Možná by si měl založit svůj blog a obohacovat nás všechny o svoje poznatky. Mějte krásnej víkend a chovejte se zodpovědně! :)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 M. M. | E-mail | Web | 15. září 2018 v 10:00 | Reagovat

Přesně tak to mám. 🙂 Když se někdy zachovám špatně a jsem nepříjemná kvůli nějakým svým vrtochům, ostatním se omluvím, že je to moje chyba. Nikdy by mě nenapadlo něco svalovat na druhé. Nezodpovědných lidí je ale bohužel spoustu a to ve všech směrech. Přitom by stačilo jen občas přemýšlet.

2 Platan Platan | E-mail | Web | 16. září 2018 v 12:31 | Reagovat

Na hlbokú otázku plytká odpoveď. Pravdivá, ale nedetailná :-P Ale som rád, že si dospela k správnym záverom. Všetci môžeme zodpovedať len a len za seba :-)

3 zamotana zamotana | Web | 17. září 2018 v 18:15 | Reagovat

Je pravda, že naučit se zodpovědnosti je jeden z kroků k pravé dospělosti (ne jen té na papíře). Popravdě jsem bývala člověk, který rád vinu shazoval na ostatní, protože to bylo podstatně jednodušší než kdybych ji na zádech vláčela sama, ale člověku samotnému to po čase začne připadat hloupé. Protože pochopí, že musí zodpovídat sám za sebe, nikdo jiný to za něj neudělá. :D :)

4 Janče Janče | Web | 19. září 2018 v 9:55 | Reagovat

[1]: Jsem na tom stejně :)

5 lissy-paolohn lissy-paolohn | E-mail | Web | 19. září 2018 v 12:11 | Reagovat

Zodpovědnost je strašně zvláštní slovo se zvláštním významem. Píšeš tu jen od dospělých, a já to chápu, jinak by ten článek musel být mnohem delší. Ale i děti mají svoji zodpovědnost. A jak rostou, tak se díl jejich zodpovědnosti zvyšuje. Chci říct ještě tohle. Rodiče jsou zodpovědni za to, jak se chovají jejich děti. Jsou zodpovědni za to, jak je vychovali. (Neber to úplně doslovně, něco třeba nemůžou ovlivnit, ale tak chápeme se, ne? :) ) No, a asi by to vydalo na další článek. Tohle je první, co mě napadlo a nějak jsem cítíla potřebu to napsat. :D
Ještě mi trochu přišlo zvláštní to, že máš celkem jasno v tom, že za tvoje chování nikdo nemůže, tak proč přemýšlíš o tom, jestli ty můžeš za chování někoho jiného? /Jen úvaha./
Jasně, dalo by se o tom psát mnohem víc a víceméně co píšeš - tak s tebou souhlasím. :D
Hezký den. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama